Lokalita V centrální části Sardinie, v oblasti Nuoro leží vesnička Oliena, zasazená mezi horami a obklopená lesy a říčními prameny, ze které vyzařuje podstata a kouzlo Barbagie.
Působivé romantické scenérie vápencových reliéfů, hlubokých údolí a kaňonů, to je krajina kolem Olieny, barbagské vesničky na úpatí pohoří Corrasi, 10 km vzdálené od města Nuoro, ideální pro trekking, cyklistiku, horolezectví a kajak.
Původně římská osada se známkami působení rebelských starořeckých nájezdníků Ilienses a Sallustio, kteří se na ostrově usídlili. Dnes má Oliena asi 7000 obyvatel a je pyšným nositelem Oranžové vlajky, jako ocenění za přírodní krásy, kulturní, umělecké tradice a pohostinnost místních obyvatel.
Šikovné ruce jsou autory mnoha místních tradičních děl, jako jsou např. dřevené truhlice sloužící k uchování místního výtečného chleba "carasau", jemné výšivky na oděvech, ručně tkané koberce, obuv či filigránové šperky.
Vyrábí se zde také vynikající olivový olej či věhlasné víno Cannonau da D’Annunzio. Zdejší kuchyně je jedinečným zážitkem: různé druhy těstovin, chléb carasau a frattau, pečené selátko a jehně, vynikající sýry nebo sladkosti na bázi medu a mandlí - "pistiddu" připravované na počest oslav sv. Antonia, "origliettas" při karnevalu, "casadinas" na Velikonoce, "papassinos" či mandlové cukroví na rodinné oslavy.
Mnohé pochoutky lze ochutnat v rámci podzimních oslav Autunno in Barbagia. Očekávaným svátkem jsou oslavy s’Incontru s působivou scénografií s elegantními kroji a tradičními šperky.
Skalní převisy, věže, jeskyně charakterizují Corrasi, vrchol pohoří Supramonte, nahoře vyprahlého, v centrální části pokrytého dubovým porostem, olivovníky, mandloněmi a zelenými údolími, protkaného turistickými stezkami.
Typickou faunou jsou divocí mufloni, jestřábi, daňci.
Nenechte si ujít údolí Lanaittu, bohaté na přírodní a pravěké památky, o kterých vypráví pozůstatky nurágické vesnice Tiscali (XV-VIII př. n. l.), sa Oche a su Bentu, dvě krápníkové jeskyně s podzemními jezery nebo jeskyně Corbeddu, kde byly nalezeny stopy lidského osídlení sahající až do paleolitu.
Na počátku údolí najdete lokality Sa Sedda a Sos Carros: kde se v nurágické éře zpracovávaly rudy a vodní zdroje. V oblasti je na 30 dalších nurágických památek. Z dalších zajímavostí jmenujme skalní obydlí Frattale, 40 lokalit s pozůstatky hrobek Domus de Janas, 12 menhirů nebo osadu Biriai.
Nedaleko údolí leží také pramen Su Gologone, národní přírodní památka s jezírkem s temně modrozelenou ledovou vodou. Vedle něj je soška Panny Marie zbožné, jeden ze symbolů náležitosti a oddanosti olienské komunity.
O jezuitském vlivu svědčí kostel sv. Ignáce z Loyoly.
V bývalé škole se zachoval oltář sv. Kryštofa (XVI. stol.) a cenné dřevěné sochy, mezi nimi např. socha Krista z s’Iscravamentu. Spolu s mostem Pappaloppe (‘z Pisy’) je dokladem středověkého rozkvětu vesnice také kostel sv. Marie (XIII-XIV stol.), se zachovalým goticko-aragónským architektonickým základem.
Dalšími sakrálními památkami jsou oratoř sv. Kříže ze 17. stol., Panna Marie z Itrie, Pana Carmelská a sv. Lussorius, kterým jsou věnovány místní oslavy. Na venkově je pak znát vliv Sv. Jana a Sv. Matky z Monserratu, kterým jsou věnovány sas cumbessias - příbytky pro uchazeče o přijetí do řádů.