Leží na vápencovém kopci, nad nímž se tyčí hrad, z jehož vrcholu se vám naskytne nádherné panorama.

Posada, město se třemi tisíci obyvateli, oceněné oranžovou vlajkou klubu Touring a zařazené do klubu nejkrásnějších vesnic v Itálii, je jedním z nejpůsobivějších míst na ostrově z hlediska historie, kultury a krajiny.

Na úpatí vesnice se rozkládá údolí Rio Posada (na sjezd na kajaku), ideální pro milovníky přírody a archeologie. Přehrazením řeky vzniká jezero Maccheronis, kolem kterého naleznete trasy pro horská kola, v pozadí kopce Montalbo.

Nacházíme se v parku Tepilora, jedné z největších a nejkrásnějších zelených oblastí na ostrově s cestami, které se vinou skrz lesy, prameny, laguny a písečné duny, ideální pro trekking, cyklistiku nebo jízdu na koni. Můžete pozorovat ptáky na rybníku San Giovanni, obývaném pisilami čáponohými a růžovými plameňáky, nebo si vedle něj odpočinout na stejnojmenné pláži, perle tohoto pobřežního úseku, která bývá každoročně oceňována prestižním Cinque Vele Blu. Také byste neměli vynechat pláže Su Tiriarzu, Iscraios a Orvile.

Posada, postavená na popelu fénické Feronie (jméno etruské bohyně), je jedním z nejstarších sardinských center, možná to byla italsko-etruská osada (z 5. až 4. století před naším letopočtem). Hlavním artefaktem té doby je soška Herkula.

V římských dobách se vše točilo kolem portus Liquidonis, nyní San Giovanni di Posada, přímořské vesnice, které dominuje aragonská věž. Latinské toponymum Pausata ztělesňuje jeho osud, byla odpočinkovou stanicí a hraničním místem. Papež Urban II. byl první, kdo se o Posadě zmínil v oficiálních dokumentech v roce 1095. V období judikátu bylo centrum na historickém vrcholu, tvořilo totiž hranici mezi judikáty Gallura a Arborea, které o jeho vlastnictví po dlouhou dobu bojovali s aragonskými vpády.

Dominantou vesnice je od 13. století hrad Fava, možná to byla turistická rezidence soudců, včetně Eleonory d’Arborea. Na pevnost se dostanete výstupem na kopec, k vidění je hlavní věž a ruiny hradeb. Za svůj název vděčí legendě, která vypráví o obléhání tureckou flotilou a o důmyslném podvodu místních obyvatel, kteří nasytili holuby posledními zásobami fazolí (fave), aby útočníky oklamali iluzí, že mají dostatečné zásoby a mohou tak dlouho odrážet jejich vpády.

Skutečnost se neliší, od 14. století byla Posada obětí nájezdů saracénských pirátů, kteří se na ni dívali z moře jako na poklad. Dnes si zachovává své středověké kouzlo, je to kamenný labyrint se spletitými uličkami, strmými schodišti, oblouky a neočekávanými náměstími, které připomínají útěky a odvety.

Uprostřed stojí farní kostel Sant'Antonio Abate, přestavěný v 17. století z původní stavby z roku 1324. Oslavy na počest svatého patrona se konají v polovině ledna s obrovskými vatrami, průvody a ochutnávkami sladkostí (cogoneddos a aranzada). Nejsrdečnější oslavy jsou pro Pannu Marii Dobré pomoci, první neděli po Velikonocích.