Ostrov Sardinie, italsky Sardegna a sardsky Sardigna, je autonomním regionem Italské republiky, který má speciální statut, jenž byl Sardinii udělen Ústavou z roku 1948 a zaručuje jí široké pole politické a administrativní samostatnosti. Název "Sardegna" má původ v pojmenování jejich odvěkých obyvatel Sardů, ale v antice dali Řekové ostrovu jméno Hyknusa nebo Icnussa, zatímco Latini ho nazývali Sandalion. To proto, že tvar Sardinie jim připomínal lidskou šlépěj. Vlajku Sardů poznáte podle čtyř černých hlav Maurů v bílých polích oddělených červeným křížem.
Se svou rozlohou 24.090 km2 je druhým největším ostrovem nejen Itálie, ale i celého Středozemního moře, a řadí se tak za Sicílii, která je o 1.620 km2 větší. Je vzdálená téměř stejně jak od italské pevniny, od které ji dělí 180 km široký pás Tyrhénského moře, tak od afrického Tuniska, ležícího 210 km za průlivem Canale di Sardegna. Nejblíže má ovšem Sardinie k Francii, jelikož Bonifacio, nejjižnější město francouzského ostrova Korsika, se nachází pouhých 15 km od sardských břehů. Sardinie má protáhlý tvar, je 267 km dlouhá a 120 km široká.
Sardinie je ze čtyř pětin hornatá či kopcovitá, nejvyšší horu Punta La Marmora (1.834 m) najdete v srdci ostrova v pohoří Gennargentu. Převažují zde horniny žula a rula, vápenec, čedič, pískovec a krystalická břidlice. Necelých 20% povrchu připadá na nížiny, největší z nich Campidano se rozprostírá na jihu. Řeky mají spíše charakter bystřin a nejdůležitější z nich jsou přehrazeny vodními nádržemi, které vytvářejí rozlehlé sladkovodní plochy sloužící k zavlažování, jako zdroj pitné vody a rovněž na nich byly vybudovány vodní elektrárny. Největší sardská, ale i italská přehlada Omodeo leží ve středu ostrova, po ní následuje Flumendosa, Coghinas, Posada a mnohé další. Zajímavostí je nejrozsáhlejší evropská poušť, jež se nalézá u města Oristano na poloostrově Sinis.
Délka pobřeží celkově dosahuje 2.400 km, většinou se jedná o útesy se zálivy, největší z nich jsou: na severu záliv Golfo dell´Asinara, na východě Golfo di Orosei, na jihu Golfo di Cagliari a na západě Golfo di Oristano. Sardinie je obklopena množstvím ostrovů a ostrůvků, z nichž mnohé byly uznány za národní parky: nejvýznamnější jsou Asinara na severozápadě, San Pietro s Sant´Antioco na jihu. Tavolara a souostroví Arcipelago della Maddalena na severovýchodě. Sardinie je nejobdivovanější pro své moře, které je až neskutečně průzračné, hrající celou škálou modré až zelené barvy. Z tohoto důvodu se toto pobřeží nazývá Smaragdové a Sardinii se říká "Karibik Středomoří".
Chcete-li si přivézt ze Sardinie typický suvenýr či dárek, nevynechejte originální výrobky sardského řemeslnictví - tkalcovství koberců (tappeti sardi), řezbářství, šperkařství (filigrán, šperky z červeného korálu, ručně vyráběný prsten Fede Sarda), výrobky z korku, sardské nože (coltelli sardi)...
Pro většinu ostrova je typické středozemní klima vyjma některých oblastí ve vnitrozemí, kde je podnebí poněkud drsnější. Většina obyvatel žije při pobřeží, jehož klima je charakterizované mírnou zimou a horkým suchým létem s 300 slunečnými dny v roce. Nízka vlhkost vzduchu, absence dusna a větrnost činí i teploty mezi 35 a 40°C příjemnými.
Ostrov je poměrně řídce osídlen, na každý km2 připadá v průměru 69 obyvatel z celkových 1.656.000. Největší města ostrova jsou: hlavní město Cagliari se 160.000 obyvateli (s aglomerací dosahuje 450.000) a Sassari se 128.000 obyvateli. Mezi města, jejichž počet obyvatel nepřesahuje 50.000, patří např. Olbia a Alghero, kde se (kromě Cagliari) nacházejí mezinárodní letiště. Ostrov je rozdělen do 8 provincií, vedle Cagliari a Sassari to jsou Carbonia-Iglesias, Medio Campidano, Nuoro, Ogliastra, Olbia-Tempio a Oristano.
Na Sardinii je úředním jazykem italština, ale většina obyvatel mluví také místním jazykem sardštinou, která je uznávána jako samostatný románský jazyk. Sama sardština má mnohé a od sebe velice odlišné dialekty. Navíc se ve městě Alghero mluví katalánsky a na ostrově San Pietro ligurským dialektem.